Kdybychom měli v životě smůlu, mohli bychom klesnout třeba i až na samotné dno. Jak o tom výmluvně vypovídají příběhy jiných našinců, které právě toto postihlo. A co dokáže lidi spolehlivě na takové dno stáhnout? Peníze. Tedy přesněji významný nedostatek peněz. Není totiž žádným tajemstvím, že u nás peníze řeší pomalu všechno. A ti, kdo je mají, si vždycky nějak solidní život zařídí, na rozdíl od těch, kteří žijí ve finanční tísni nebo dokonce dluzích a co chvíli se jim jejich existence nějak zkomplikuje.
Kdo chce normálně žít, musí si prostě vydělávat tolik, aby z toho dokázal žít. Jinak to nejde. Kdo si pak vydělává hodně, může utrácet, jak je mu libo, a kdo je na tom hůř, může si pochopitelně financovat jenom to, co je možné. A co dělají ti, kdo také chtějí žít, ale jejich příjmy jsou nižší než minimum, které by jim bylo zapotřebí? Ti si pochopitelně musí další peníze sehnat. I kdyby si na zvládnutí svých momentálních těžkostí měli vzít půjčku. A proto se mezi našimi lidmi těší půjčky takové oblibě. Samozřejmě ale jenom tehdy, když je ti, kdo je potřebují, také dostanou.
Ale je i dost případů lidí, kteří si půjčku chtějí vzít, protože ji potřebují, ale ne a ne najít finanční ústav, který by jim potřebné prostředky k dispozici dal. Obvykle se jedná o žadatele, kteří mají jenom relativně nízké příjmy a/nebo záznamy v registrech dlužníků. Ti totiž nemají naději získat si dostatečnou důvěru u bank, a když jim banky nevěří, ani jim nepůjčí. A s takovými lidmi je to pak nahnuté.
Ale věřte mi, že ani pak nemusí být zle. Dokud mohou takoví lidé dát aspoň nemovitost do zástavy, daří se jim sehnat aspoň nebankovní hypotéky. A i to jsou dost dobré půjčky, které lidem pomohou, aby nešli ke dnu. A mohli žít stejně důstojným životem jako ostatní takzvaní slušní lidé, namísto aby to s nimi skutečně špatně dopadlo.