Kam jinam, než na Vltavu
Vodáctví je v naší zemi tak rozšířenou aktivitou, že bychom jej mohli s trochou nadsázky pojmenovat národním sportem. Věnují se mu tisíce nadšenců, kteří si pobyt na vodní hladině užívají v mnoha formách, někdo preferuje otevřené kánoe, někomu vyhovuje kajak, někdo namísto deblovek a singlů raději usedne na palubu gumového raftu, a najdou se i tací, co si nenechají ujít plavbu netradičních plavidel, kde lidská fantazie opravdu nezná mezí.
Kdybychom se některého zkušeného vodáka zeptali, aby bez přípravy a dlouhého rozmýšlení vyslovil název řeky, kterou považuje za nejkrásnější, nejzajímavější, nejatraktivnější a nejpůvabnější, zřejmě by to byla jasná volba – Vltava. I přes poněkud přelidněný říční koridor, který se tu objevuje zejména na začátku července, je to řeka, která stojí za to prozkoumat její skrytá zákoutí a vypravit se tam v parném létě, namísto na koupaliště, mimochodem, také většinou přelidněné. Chcete-li si ovšem Vltavu užít bez lidí, vybírejte termín nejlépe na začátku června nebo poslední týden v srpnu, to tu budete mít zřejmě opravdu klid.
Lodě na Vltavě si můžete pronajmout, půjčovna se postará i o jejich dopravu a vyzvednutí, takže vám stačí jen lodní vak a vaše osobní věci. Jediné, co tu potřebujete bezpodmínečně mít s sebou, je dobrá nálada, ale ta se v partě vodáků nikdy neztrácí.
Kronika vodácké výpravy
A máte-li rádi různé kroniky a fotoalba, vytvořte si vlastní vodáckou kroniku. Zaznamenejte do ní ty nejkrásnější zážitky, proložte je fotografiemi a kresbami, a novinovými výstřižky vtipných nadpisů či textů, a kroniku pak můžete mezi přáteli nechat kolovat třeba v zimě na horách jako nostalgickou vzpomínku a námět k dalšímu pokračování letního dobrodružství. Tentokrát třeba na Berounce, na Sázavě, na Lužnici či na Otavě. Je z čeho vybírat a žádná řeka vás nebude nudit. Žádná.